Ač jsem vyrostla ve velkém městě, měla jsem vždycky blízko k přírodě. V dětství jsem jezdila na naši chatu u Sázavy, kde jsme s kamarády trávili celé dny venku v lese a ve vodě. Později jsem začala chodit do turistického oddílu, kde se sešla parta skvělých lidí, kteří mě inspirovali a naučili znát přírodu, a také to, jak venku přežít. Celou pubertu jsem trávila pravidelně na vandrech, kdy jsme objevovali a procházeli krásy Čech. V dospělosti mě osud poslal z města nejprve do města malého a nakonec do malinké vesnice, sem do Studec. Tady konečně mohu realizovat své možná dětinské sny o jednoduchém venkovském životě, stranou ruchu civilizace. Do města ale ráda jezdím za kulturou a i chvilkou toho ruchu.

K práci s dětmi jsem se dostala prvně coby vedoucí turistického oddílu, kdy jsem jeden rok i oddíl samostatně vedla. S pracovními povinnostmi, ale přestalo být dost času. Jeden rok jsem také pracovala coby učitelka v mateřské škole. Pak jsem se ale vydala cestou kancelářské práce a dětskému světu jsem se na nějaký čas vzdálila. Díky mým dvěma dcerám jsem začala dětský svět objevovat znovu a z trochu jiného úhlu. Nadchla mě myšlenka lesní pedagogiky a starší dcera mě svým přístupem a nadšením pro věc přesvědčila, že pro nás je to dobrá cesta.V současné době také studuji sociální pedagogiku na vyšší odborné škole, abych si doplnila i vhodné vzdělání.

Moc mě baví pracovat s dětmi pěkně venku a i v dnešním světě plném techniky je učit to, co je pro člověka přirozené a pomoci jim vyrůst ve vyrovnané, všestranně rozvinuté bytosti.